Dne 29. května 2004 se v Postoupkách konaly oslavy Dne dětí. Při
té příležitosti připravil náš oddíl další exhibici.
Celou exhibicí diváky provázel již tradičně Martin Skřenek. Na
začátku představil karate jako bojové umění a vždy před každým
„číslem“ vysvětlil, o co jde.
Jako první předvedla Monika Blešová „pouliční“ obranu proti třem
útočníkům. Těmi byli Eda Tobola, Martin Musil a Zdeňa Svoboda. Za
to, jak s nimi „zametla“ byla odměněna velkým potleskem od
přihlížejících diváků.
Pak se k účinkujícím přidali ještě Kuba Záboj a Martin Skřenek.
Společně předvedli několik sebeobranných technik. Martin ji vždy
vysvětlil a spolu s ostatními ji ukázal pomalu. Pak ji všichni
ukázali naplno. Obrany byly jak proti úderům a kopům, tak proti
úchopům a škrcení.
Potom přišla na řadu první kata – Kuba Záboj předvedl katu
Kururunfa. Trochu mu sice zavazela před ním položená žíněnka, ale
přesto vše zvládl s naprostým přehledem.
Po něm zúročil Martin Skřenek své znalosti bojového umění zvaného
Aikido a předvedl pár zajímavých technik. Zdůraznil, že při těchto
technikách není potřeba síla (využijeme soupeřovu) ani vysoké kopy
(stačí jen po pás – kvůli „navolnění“ soupeře). Martinovým sparring
partnerem byl Eda.
Následovala ukázka kumite, tedy volného zápasu. Proti sobě se
tentokrát postavili Martin Musil a Eda Tobola.
Jako další číslo si připravil Martin Skřenek se svým synem Víťou
ukázku toho, „jak se i malý může ubránit proti velkému“. Útočil na
Víťu, ale Víťa se jeho útokům s přehledem bránil. Martin vždycky
skončil na zemi. Vzdal to ale až poté, kdy mu Víťa vzal i jeho nůž
a nasadil mu páku. Toto číslo sklidilo u přihlížejících velký
úspěch.
Pak zacvičila Monika druhou katu – Seichin.
A na závěr byla ještě připravena „show“. Na Kubu Záboje útočili
najednou tři útočníci (Zdeňa, Martin M. a Eda). Kuba se jim ale bez
problému bránil a po jeho efektních i efektivních úderech a kopech
končili jeho soupeři na zemi. Když už nemohli ani vstát, přiběhl
ještě Martin Skřenek s tyčkou a se slovy „Tos nezvládl! Ještě jsu
tu já!“ zaútočil (neodradilo jej ani Kubovo „Já za to nemůžu.“).
Kuba jej ale odzbrojil a hodil na zem vedle ostatních. Tato „show“
byla diváky přijata asi nejlépe s celé exhibice.
Program exhibice jsme sice z velké části převzali od naší předchozí
exhibice, ale přepracovali jsme jej a v mnohém vylepšili. Celkově
si myslím, že jsme diváky zaujali a také jsme jim přiblížili, o čem
vlastně karate je. A o to nám šlo.