Pravidla kumite názorně:
BODOVÁNÍ ZÁPASU KUMITE
1. Bodování je následující:
a) IPPON: 3 body
b) WAZA-ARI: 2 body
c) YUKO: 1 bod
2. Bodování se uděluje za techniku, umístěnou na zásahovou plochu a předvedenou podle následujících kritérií:
a) Dobrá forma
b) Správné nasazení
c) Energické provedení
d) Perfektní závěr ( ZANSHIN)
e) Správné načasování
f) Správná vzdálenost
3. IPPON se uděluje za:
a) Kopy JODAN
b) Jakoukoliv bodovatelnou techniku na ležícího, hozeného nebo podmeteného soupeře
4. WAZA-ARI se uděluje za:
a) Kopy CHUDAN
5. YUKO se uděluje za:
a) CHUDAN nebo JODAN TSUKI
b) CHUDAN nebo JODAN UCHI
6. Útoky jsou omezené na tyto části:
a) Hlava
b) Obličej
c) Krk
d) Břicho
e) Hrudník
f) Záda
g) Strana trupu
7. Účinná technika provedená ve stejný okamžik, kdy zazní signál k ukončení zápasu, je považována za platnou. Útok, i když účinný, který je proveden po povelu přerušit nebo ukončit zápas, se nehodnotí a může vést k potrestání toho, kdo jej vykonal.
8. Jsou-li oba závodníci mimo zápasiště, není hodnocena žádná technika, i když je technicky správná. Pokud však jeden závodník provedl techniku před tím, než rozhodčí zvolal „ YAME „ a je stále ještě v zápasišti, technika se bude bodovat.
Zdroj: Pravidla karate WKF / EKF. Český svaz karate [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-08-31]. Dostupné z: http://www.czechkarate.cz/page/pravidla
Způsob rozdělení kumite
TANREN KUMITE – je to základní forma kumite, cvičí se namístě v základních postojích např. heiko dachi, sanchin dachi, zenkutsu dachi, shiko dachi a neko ashi dachi. Útočník (tori) cvičí základní útok cuki a obránce (uke) provádí obranu bez protiůtoku ( například oi tsuki jodan – age uke ).
KIHON IDO TANREN KUMITE – cvičení se již provádí s přesunem v postojích sanchin dachi, zenkutsu dachi a shiko dachi. Útočník provádí útok oi tsuki s krokem vpřed a obránce kryt (uke) s krokem vzad.
KIHON SANDAN UKE BARAI – cvičíme na místě v základním postoji heiko dachi, útok i obrana je zaměřena na pásma jodan, chudan a gedan.
SANDAN UKE BARAI I-IV – tradiční forma nácviku kumite po sobě jdoucích tří kroků sanchin dachi, sanchin dachi a shiko dachi. Útok a obrana je vedena na pásma jodan, chudan a gedan.
KIHON YOKUSOKU KUMITE – základní forma kumite pro nácvik obrany a protiútoku, výchozí postavení obránce je heiko dachi.
YOKUSOKU KUMITE – základní forma nácviku řízeného kumite. Výchozí postoj je shizentai. Ippon kumite – obrana a jeden protiútok. Nihon kumite – obrana a dva protiútoky většinou se sražením soupeře na zem.
NEKO ASHI DACHI KUMITE – řízené kumite v postoji neko ashi dachi. Útočník zahájí útok z neko ashi dachi a obránce vykračuje z heiko dachi do neko ashi dachi.
RANZOKU KUMITE – bojová forma řízeného kumite s opětovanou formou obrany a protiútoku. Útočník začíná útok na soupře. Soupeř provádí obranu a protiútok, útočník tento útok kryje a zakončí finální tecnikou.
RANZOKU KUMITE GEKISAI – cvičení kumite kata gekisai dai iči nebo ni. Cvičení se provádí po přímce (útok krok dopředu a obran krok dozadu)
GO NO SEN KUMITE – forma kumite obrana protiútok, mezi tyto patří i yokusoku kumite a ranzoku kumite
SEN NO SEN KUMITE – cvičení kumite diai. Obránce je rychlejší při provádění útoku než útočník.
SENZE NO SEN KUMITE – cvičení kumite vyhnutí se útoku s následným protiútokem. K vyhnutí útoku používáme různé úhyby např. tai sabaki
HEIKO KUMITE– cvičení kumite v heiko dachi za použití technik rukou
IPPON IDO KUMITE – složitější forma heiko kumite s přidáním kopů (je povolen jeden krok vpřed nebo vzad, ale vždy z výchozího postoje heiko dachi)
JIYU IPPON KUMITE – forma volného kumite na jeden bod. Útoční i obránce zná útočnou techniku. Obránce udělá na danou techniku adekvátní obranu a protiútok.
JIYU KUMITE – další volná forma kumite, kterou můžeme cvičit s omezením nebo bez omezení technik. Všechny techniky jsou prováděny libovolně nejsou určeny, jakým způsobem a kam mají vést.
RANDORI KUMITE – je cvičení kumite, které se provedením boje přibližuje souboji. Dělí se na dvě obtížná metodická hlediska s charakterem a bez charakteru boje. Cílem randori je procvičit všechny dovednosti získané v předchozích formách kumite v podmínkách blížící se souboji.
KIHON BUNKAI – cvičení základních aplikací technik z kihon nebo z kata.Obránce vždy začíná z výchozího postoje heiko dachi.
OYO BUNKAI – volné kumite kde cvičenec předvede vlastní pojetí technik z karate ( např. OYO BUNKAI KATA )
Cvičení těchto forem kumite by mělo být prováděno postupně od nejjednodušších po složité. U začátečníků je nutné klást větší důraz na techniku cvičení těchto forem než na rychlost nebo tvrdost provedení. Teprve po zvládnutí a nacvičení těchto základních technik může karateka začít s nácvikem a cvičením sportovního kumite.
